Commercial and Corporate Law

Odmítnutí důvodného požadavku na odstranění vady díla opravou

V konstantní judikatuře Nejvyššího soudu ČR se pravidelně setkáváme se závěry, že objednatel nemá právo odstranit vady sám nebo je nechat odstranit a domáhat se po zhotoviteli úhrady nákladů takového odstranění, pokud tento způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady nebyl mezi účastníky sjednán. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 30.3.2016, sp.zn. 32 Cdo 4980/2014 toto pravidlo dále rozvádí a zdůrazňuje, že je nutné rozlišovat mezi případy, kdy zhotovitel přistoupil k odstranění vytčené vady opravou a kdy tuto svou povinnost odmítl a vadu neodstranil. Pokud zhotovitel odmítl splnit svou povinnost k bezplatnému odstranění vady díla opravou a vadu neodstranil, nelze po objednateli spravedlivě požadovat, aby se musel pro zachování svých práv nejprve splnění povinnost domáhat v soudním řízení a po celou dobu potenciálně dlouhotrvajícího soudního řízení snášel důsledky neopravené vady. Odstraní-li za daných okolností objednatel vady vlastním nákladem, má nárok na slevu s ceny díla s tím, že převyšují-li náklady účelně a předvídatelně vynaložené na odstranění této vady slevu odpovídající této vadě, jsou tyto náklady v rozsahu převyšujícím újmou reparovatelnou prostřednictvím náhrady škody.

Ujednání o úhradě ceny díla až po poskytnutí úvěru objednateli

Nejvyšší soud ČR se opakovaně ve své rozhodovací praxi zabýval otázkou platnosti smluvního ujednání v obchodních závazkových vztazích, v němž si účastníci sjednali odložení úhrady ceny díla až k okamžiku, kdy banka poskytne objednateli úvěr nebo kdy objednatel dostane zaplaceno v rámci navazujícího smluvního vztahu. Nejvyšší soud ČR k tomuto ve svých rozhodnutích 32 Cdo 2999/2008 a 29 NSČR 42/2013 ze dne 29.10.2015 uzavřel, že takové ujednání stran není podmínkou, na jejímž splnění závisí účinnost právního úkonu, nýbrž podmínkou, kterou si účastníci právního úkonu sjednali jako předpoklad pro vznik smluvního nároku. Takové ujednání musí splňovat veškeré náležitosti právních úkonů a nesmí být v rozporu se zákonem, zákon obcházet ani být v rozporu s dobrými mravy. Jednou ze základních zásad vyjadřujících požadavek dobrých mravů, z nichž vychází právní úprava obchodních závazkových vztahů, je, že úplatné plnění se poskytuje za úplatu. Ujednání účastníků právního vztahu, které by tuto zásadu popíralo (například tím, že by připouštělo možnost přijmout úplatné plnění bez poskytnutí úplaty, aniž by pro to byl právem akceptovatelný důvod), se příčí dobrým mravům a je proto neplatné.

Usnášeníschopnost valné hromady při sistaci hlasovacího práva společníka

Ačkoliv zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, upravuje u jednotlivých typů obchodních společností minimální požadavky pro posuzování usnášeníschopnosti jejích vrcholných orgánů (valných hromad) a pro přijímání rozhodnutí, nenalezneme v tomto zákoně již odpověď na otázku, jak posuzovat naplnění těchto předepsaných limitů v případě, není-li s účastí společníka ve společnosti hlasovací právo vůbec spojeno nebo je toto jeho hlasovací právo z důvodu uvedeném v zakladatelských dokumentech společnosti či stanoveném zákonem omezeno. K této problematice se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 30.9.2014, ve věci 29 Cdo 3472/2013, když uzavřel, že při posuzovaní způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo k zatímním listům, pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno, vykonávat. K přijetí usnesení valné hromady pak zcela postačuje dosažení většiny hlasů počítané ze „zbývajících“ (nesistovaných) hlasů. Nepřihlížení k hlasům při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí pak spočívá v tom, že od celkového počtu hlasů, kterými společníci na valné hromadě disponují, se odečtou hlasy, s nimiž nemůže být vykonáváno hlasovací právo. Jen ve vztahu ke „zbývajícím“ hlasům je pak posuzováno dosažení kvóra pro usnášeníschopnost valné hromady.

Snížení limitu pro hotovostní platby

Novelou zákona č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti, došlo s účinností od 1.12.2014 ke snížení limitu pro hotovostní platby z částky 350.000,-Kč na částku 270.000,-Kč. Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 270.000,-Kč je tak povinen provést platbu bezhotovostně. Poruší-li právnická či podnikající fyzická osoba tento zákonný požadavek, dopouští se správního deliktu s možností uložení pokuty až do výše 5.000.000,-Kč. Stejná sankce bude uložena právnické či podnikající fyzické osobě, která příjme hotovostní platbu přesahující zákonem stanovený limit.

Vystoupení společníka ze společnosti s ručením omezeným

Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným může být od 1.1.2014 nově ukončena jednostranným právním jednáním společníka – vystoupením. Zákon o obchodních korporacích tento způsob ukončení připouští pouze v případech výslovně zákonem stanovených, a to v souvislosti s rozhodováním valné hromady o změně převažující povahy podnikání, o prodloužení trvání společnosti či o stanovení příplatkové povinnosti mimo základní kapitál. Podmínkou je vždy výslovný nesouhlas společníka s rozhodnutím valné hromady. Pouze při hlasování o příplatkové povinnosti stačí, že společník pro příplatkovou povinnost nehlasuje, například se hlasování zdrží. Společník může vystoupit ze společnosti také z důvodu, že příslušný orgán společnosti odmítl bez uvedení důvodu nebo pro svou nečinnost udělit souhlas s převodem podílu na jiného společníka ve lhůtě 6 měsíců ode dne uzavření převodní smlouvy. Právo společníka na vystoupení ze společnosti může být omezeno či zcela vyloučeno pouze společenskou smlouvou.

  • Kontaktní informace

    Mgr. Pavlína Rybičková, advokát
    Ulrichovo náměstí 762/6
    500 02 Hradec Králové

    Tel: +420 778 020 534
    E-mail: advokat@akrybickova.cz

    IČ: 01162993
    DIČ: CZ8458155420
    Facebook Pagelike Widget
    © 2018 Advokátní kancelář Mgr. Pavlína Rybičková | Vyrobilo studio  
    Formedia.cz