Nejvyšší soud České republiky se ve svém sjednocujícím stanovisku ze dne 3.7. 2014, sp.zn. 8 Tdo 728/2014, zabýval otázkou trestnosti prodeje vozidel s upraveným stavem tachometru. Nejvyšší soud potvrdil, že prodej vozidel s upraveným tachometrem je podvodem podle § 209 trestního zákoníku, neboť stočeným počtem najetých kilometrů dochází k poškozování nových kupců vozidla a vědomému obohacování se na jejich úkor. Podmínkou trestnosti je, že pachatel prodává vozidlo, u kterého sám nebo prostřednictvím jiné osoby upravil (tzv. přetočením) stav tachometru tak, aby vykazoval méně ujetých kilometrů, a na základě tohoto přetočení navýšil kupní cenu vozidla nejméně o částku 5.000,-Kč, kterou kupující, aniž by o uvedené úpravě tachometru věděl, zaplatí.

V souvislosti se zrušením vybraných ustanovení trestního zákoníku a nařízení vlády č. 467/2009 Sb. nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 13/12, ze dne 23. 7. 2013, vznikla potřeba sjednotit rozhodovací činnost soudu v otázce výkladu pojmu „množství větší než malé“ u omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících. Tohoto úkolu se zhostilo trestní kolegium Nejvyššího soudu ČR ve svém stanovisku, jehož přílohu tvoří seznam hodnot jednotlivých omamných a psychotropních látek pro účely trestního zákoníku. Stanovisko má pouze doporučující charakter, a hodnoty látek jsou spíše orientační, přesto lze očekávat jeho aplikaci minimálně do doby, než bude přijata nová zákonná úprava k této otázce.

Dne 29.4.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Účinnost tohoto nového právního předpisu byla odložena do 1.října 2016, a to především z důvodu, aby zadavatelé a dodavatelé měli dostatečný časový prostor seznámit se s novou právní úpravou a připravit se náležitě na postup podle nového zákona. Do doby nabytí účinnosti nového právního předpisu jsou zadavatelé povinni postupovat podle současného zákona o veřejných zakázkách (zákon č. 137/2006 Sb.) a takto zahájené zadávací řízení podle stávajících předpisů dokončit. Povinnost postupovat podle nového zákona (zákon č. 134/2016 Sb.) se vztahuje na řízení zahájená až poté, co zákon o zadávání veřejných zakázek nabude účinnosti, tj. po 1 říjnu 2016.

Novelou zákona o veřejných zakázkách došlo s účinností od 6.3.2015 ke zrušení problematického ustanovení § 71 odst. 6, které předepisovalo zadavateli, obdrží-li ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku, obálku s takovou nabídkou neotevřít, vyrozumět uchazeče o této skutečnosti a poté zrušit zadávací řízení. Současně novela odstranila ustanovení § 84 odst. 1 písm. e), které dále ukládalo zadavateli zrušit zadávací řízení v případě, pokud jediná nabídka zbyde zadavateli k hodnocení. Uvedená ustanovení značně komplikovala vedení zadávacích řízení, a to především v případě poptávek speciálních komodit dostupných na trhu od jednoho či několika málo výrobců či veřejných zakázek s komplikovaným předmětem plnění. Zadavatelům tak mnohdy nezbývalo než zahájit nové řízení, investovat další finanční prostředky do jeho administrativního a právního zajištění a čelit rizikům spojeným s odsunem realizace plnění veřejné zakázky, včetně případné ztráty možnosti financování zakázky z dotačních prostředků. Odstranění obou zmíněných ustanovení lze tak nepochybně uvítat.

Většině z nás zůstává v povědomosti, že při převodu nemovitosti se hradí daň ve výši stanovené zákonem, a to z kupní ceny sjednané smluvními stranami v kupní smlouvě či z ceny určené znaleckým posudkem, v závislosti na tom, která z těchto hodnot je vyšší. S účinností od 1.1.2014 byla zákonná úprava daně z převodu nemovitosti nahrazena úpravou do jisté míry novou a termín „daň z převodu nemovitosti“ byl nahrazen pojmem „daň z nabytí nemovitých věcí“. Zatímco sazba daně zůstává nezměněna ve výši 4%, způsob jejího výpočtu doznal jistých změn. Nově se daň počítá z tzv. nabývací hodnoty snížené o uznatelný výdaj, kterým se rozumí především náklady na vyhotovení znaleckého posudku. Nabývací hodnota může vyplynout opětovně ze sjednané kupní ceny anebo může být určena ze srovnávací daňové hodnoty, která odpovídá 75% směrné hodnoty – obvyklé ceny nemovitosti stanovené správcem daně, anebo 75% ceny zjištěné podle znaleckého posudku. Rozhodná je i v těchto případech hodnota vyšší. Nechá-li si tedy poplatník vyhotovit v souvislosti s převodem nemovitosti znalecký posudek, určí pro účely výpočtu daně nejprve 75% ceny dle znaleckého posudku, porovná výslednou částku se smluvenou kupní cenou a z vyšší částky odvede příslušnému finančnímu úřadu daň. Nebude-li znalecký posudek k dispozici, je poplatník povinen odvést finančnímu úřadu nejprve zálohu ve výši daně ze sjednané kupní ceny a současně sdělit finančnímu úřadu veškeré údaje týkající se převáděné nemovitosti. Úřad poté pomocí cenových map určí obvyklou cenu takové nemovitosti (směrnou hodnotu), z níž vypočítá 75% (srovnávací daňovou hodnotu) a výslednou částku porovná s kupní cenou sjednanou stranami v kupní smlouvě. Pokud se srovnávací daňová hodnota ukáže být vyšší než cena sjednaná, doručí úřad poplatníkovi platební výměr na předmětný rozdíl daně, bude-li vyšší cena sjednaná, započítá se uhrazená záloha bez dalšího na úhradu splatné daně.