Dne 29.4.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Účinnost tohoto nového právního předpisu byla odložena do 1.října 2016, a to především z důvodu, aby zadavatelé a dodavatelé měli dostatečný časový prostor seznámit se s novou právní úpravou a připravit se náležitě na postup podle nového zákona. Do doby nabytí účinnosti nového právního předpisu jsou zadavatelé povinni postupovat podle současného zákona o veřejných zakázkách (zákon č. 137/2006 Sb.) a takto zahájené zadávací řízení podle stávajících předpisů dokončit. Povinnost postupovat podle nového zákona (zákon č. 134/2016 Sb.) se vztahuje na řízení zahájená až poté, co zákon o zadávání veřejných zakázek nabude účinnosti, tj. po 1 říjnu 2016.

Novelou zákona o veřejných zakázkách došlo s účinností od 6.3.2015 ke zrušení problematického ustanovení § 71 odst. 6, které předepisovalo zadavateli, obdrží-li ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku, obálku s takovou nabídkou neotevřít, vyrozumět uchazeče o této skutečnosti a poté zrušit zadávací řízení. Současně novela odstranila ustanovení § 84 odst. 1 písm. e), které dále ukládalo zadavateli zrušit zadávací řízení v případě, pokud jediná nabídka zbyde zadavateli k hodnocení. Uvedená ustanovení značně komplikovala vedení zadávacích řízení, a to především v případě poptávek speciálních komodit dostupných na trhu od jednoho či několika málo výrobců či veřejných zakázek s komplikovaným předmětem plnění. Zadavatelům tak mnohdy nezbývalo než zahájit nové řízení, investovat další finanční prostředky do jeho administrativního a právního zajištění a čelit rizikům spojeným s odsunem realizace plnění veřejné zakázky, včetně případné ztráty možnosti financování zakázky z dotačních prostředků. Odstranění obou zmíněných ustanovení lze tak nepochybně uvítat.

Většině z nás zůstává v povědomosti, že při převodu nemovitosti se hradí daň ve výši stanovené zákonem, a to z kupní ceny sjednané smluvními stranami v kupní smlouvě či z ceny určené znaleckým posudkem, v závislosti na tom, která z těchto hodnot je vyšší. S účinností od 1.1.2014 byla zákonná úprava daně z převodu nemovitosti nahrazena úpravou do jisté míry novou a termín „daň z převodu nemovitosti“ byl nahrazen pojmem „daň z nabytí nemovitých věcí“. Zatímco sazba daně zůstává nezměněna ve výši 4%, způsob jejího výpočtu doznal jistých změn. Nově se daň počítá z tzv. nabývací hodnoty snížené o uznatelný výdaj, kterým se rozumí především náklady na vyhotovení znaleckého posudku. Nabývací hodnota může vyplynout opětovně ze sjednané kupní ceny anebo může být určena ze srovnávací daňové hodnoty, která odpovídá 75% směrné hodnoty – obvyklé ceny nemovitosti stanovené správcem daně, anebo 75% ceny zjištěné podle znaleckého posudku. Rozhodná je i v těchto případech hodnota vyšší. Nechá-li si tedy poplatník vyhotovit v souvislosti s převodem nemovitosti znalecký posudek, určí pro účely výpočtu daně nejprve 75% ceny dle znaleckého posudku, porovná výslednou částku se smluvenou kupní cenou a z vyšší částky odvede příslušnému finančnímu úřadu daň. Nebude-li znalecký posudek k dispozici, je poplatník povinen odvést finančnímu úřadu nejprve zálohu ve výši daně ze sjednané kupní ceny a současně sdělit finančnímu úřadu veškeré údaje týkající se převáděné nemovitosti. Úřad poté pomocí cenových map určí obvyklou cenu takové nemovitosti (směrnou hodnotu), z níž vypočítá 75% (srovnávací daňovou hodnotu) a výslednou částku porovná s kupní cenou sjednanou stranami v kupní smlouvě. Pokud se srovnávací daňová hodnota ukáže být vyšší než cena sjednaná, doručí úřad poplatníkovi platební výměr na předmětný rozdíl daně, bude-li vyšší cena sjednaná, započítá se uhrazená záloha bez dalšího na úhradu splatné daně.

Ustanovení § 110 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách podmiňuje podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele podáním řádných námitek ve stejné věci. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20.5.2014 sp.zn. 2 Afs23/2013 toto znamená, že uchazeč je povinen uvést veškerá pochybení zadavatele již v námitkách proti jeho úkonu či rozhodnutí, protože obsah návrhu je determinován právě obsahem podaných námitek. Uchazeč tedy nemůže návrhem úspěšně brojit proti něčemu, co zadavateli v námitkách nevytkl. Stejně tak zadavatel není oprávněn doplňovat či měnit ve svém rozhodnutí o námitkách či v řízení před správním orgánem důvody vyloučení uchazeče či jiného jeho úkonu či rozhodnutí. Důvody musí být vždy jasně, určitě a srozumitelně vymezeny již v samotném rozhodnutí zadavatele tak, aby je uchazeč byl schopen pochopit a měl možnost s nimi kvalifikovaně polemizovat. Současně musí být uchazeči zadavatelem oznámeny. Není to však hodnotící komise, a tím méně jí přizvaní znalci či jiní odborníci, kdo má uchazeči důvody vyloučení ozřejmit, nýbrž výlučně sám zadavatel.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí z 13.1.2014, ÚOHS-S303/2013/VZ-776/2014/514/MPr, uvedl, že vzhledem k charakteru institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, nepřichází v úvahu, aby byl zadavatel, resp. hodnotící komise při určování, zda je nabídková cena konkrétního uchazeče o veřejnou zakázku mimořádně nízká a při možném následném sestavení a zaslání žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, zastoupen administrátorem veřejné zakázky (zástupce dle § 151 ZVZ), neboť z účelového výkladu ustanovení § 77 zákona je zjevné, že pouze členové hodnotící komise jsou příslušní k posouzení nabídek uchazečů, posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, což však nevylučuje, aby případně své závěry založili i na základě zjištění a doporučení externích subjektů.