Bürgerliches Recht und Familienrecht

Stavební spoření nezletilých dětí

Zatímco rodiče nezletilých dětí jako jejich zákonní zástupci mohli již léta uzavírat a měnit smlouvy o stavebním spoření pro své nezletilé děti bez jakýchkoliv komplikací, problém nastal v okamžiku, kdy se rozhodli stavební spoření dětí ukončit a naspořené prostředky vybrat. K ukončení stavebního spoření byl dle předchozí právní úpravy nezbytný souhlas opatrovnického soudu, kterému museli rodiče dítěte objasnit důvody ukončení i způsob naložení s vyplacenými prostředky. Vítanou změnu přinesla s účinností od 6. dubna 2016 novela zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření. Tato stanoví, že nejen uzavření smlouvy o stavebním spoření a její změna, nýbrž i ukončení smlouvy pro nezletilého se nadále považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte, k němuž se souhlas opatrovnického soudu nevyžaduje. Výjimkou jsou pouze případy, kdy dojde k ukončení smlouvy předčasně, tedy před uplynutím šestileté vázací doby rozhodné pro výplatu státní podpory, nebo není-li dosaženo souhlasu všech zákonných zástupců nezletilého o takovém ukončení. Pokud však ukončení smlouvy – výpověď podepíší oba rodiče a smlouva bude ukončena až po 6 letech od jejího uzavření, mohou rodiče sami bez ingerence opatrovnického soudu rozhodovat, kdy spoření ukončí a jak s penězi svých potomků naloží.

NOZ: Běžná údržba a drobné opravy

V nájemních smlouvách se můžeme pravidelně setkat s formulací, že nájemce je povinen zajišťovat vlastním nákladem „běžnou údržbu“ pronajaté nemovitosti a „drobné opravy“. Co se však takovou běžnou údržbou a drobnými opravami rozumí, již nájemní smlouva zpravidla neobjasňuje. Od 1.ledna 2016 vstoupilo v účinnost nařízení vlády č. 308/2015 Sb., které vymezuje předmětné pojmy a zpřesňuje i další práva a povinnosti nájemce v souvislosti s placením drobných oprav. „Běžnou údržbou bytu“ se dle nového nařízení rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, včetně zajišťování pravidelných prohlídek bytu a jeho zařízení. Za „drobné opravy“ se považují například opravy podlahových krytin, opravy dveří, oken a jejich součástí, výměny zámků, opravy rolet a žaluzií, opravy a výměny vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, výměny zdrojů světla, výměny ventilů pro rozvod plynu, opravy a výměny armatur na rozvodech vody, opravy vodovodních výtoků, digestoří, sprch, van, sporáků, opravy kamen. Podle výše nákladů se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny jednotlivých předmětů nebo jejich součástí, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1 000 Kč. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy. Přesáhne-li součet nákladů za drobné opravy v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se již za drobné opravy nepovažují.

Výživné u rodičů s nadstandardními příjmy

Obecné soudy v projednávaném případě stanovily s ohledem na odůvodněné potřeby dítěte, jeho majetkové poměry a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného rodiče dítěti právo na výživné v částce 100.000,- Kč měsíčně s tím, že 30.000,- Kč bude splatných k rukám matky a zbývajících 70.000,- Kč bude ukládáno na účet nezletilého. Ústavní soud ČR, který k ústavní stížnosti provedl kontrolu rozhodovací činnosti obecných soudů, ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 650/15, ze dne 16. 12. 2015 uzavřel, že i když životní úroveň rodičů a dětí má být v zásadě stejná, nelze v případě stanovení výživného u rodičů s výjimečně vysokými příjmy postupovat mechanicky a výživné stanovit bez dalšího přímo úměrně majetkovým možnostem a schopnostem povinného rodiče. Do rozhodování o výši výživného je třeba vtáhnout další hodnotící kritéria, a to v nejlepším zájmu nezletilého dítěte. Přitom nelze odhlížet od práva rodiče na ovlivňování hodnotové výchovy svého dítěte, jakož i práva naučit dítě hodnotě peněz a řádnému hospodaření s nimi. Stanovení nepřiměřeně vysokého výživného, které dítěti i po dokončení přípravy na povolání umožní dlouhodobý a snad i trvalý bezpracný život, může být nejen v rozporu s nejlepšími zájmy dítěte, ale může také porušovat právo rodiče vychovávat své dítě, jež je mu garantováno čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

ESLP: Úplné a automatické vyloučení nebiologického otce ze života dítěte

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal dne 16.července 2015 rozhodnutí č. 39438/13 ve věci Nazarenko proti Rusku, ve kterém se zabýval vyloučením stěžovatele ze života a výchovy jeho dítěte poté, co bylo prokázáno, že není jeho biologickým otcem. ESLP vyslovil, že čl. 8 Úmluvy garantující ochranu práva na respektování soukromého a rodinného života vyžaduje na členských státech povinnost zkoumat s ohledem na okolnosti nejlepší zájem dítěte, tedy to, zda je v zájmu dítěte udržovat vztah s osobou, která se o něho dlouhou dobu starala, ačkoliv se nejednalo o jeho biologického otce. Člověk, který dítě po určitou dobu vychovává jako vlastní, by neměl být zcela vyloučen ze života dítěte poté, co bylo zjištěno, že není jeho biologickým rodičem, ledaže by k tomu byly dány relevantní důvody opírající se o nejlepší zájem dítěte.

NOZ: Zánik předkupního práva spoluvlastníků

Spoluvlastnické vztahy byly po dlouhá léta neodmyslitelně spojeny se zákonným předkupním právem, které zavazovalo každého ze spoluvlastníků, rozhodl-li se svůj spoluvlastnický podíl zcizit, tento nabídnout ostatním spoluvlastníkům k odkupu. Teprve za situace, pokud oslovení spoluvlastníci svého předkupního práva nevyužili, mohl spoluvlastník podíl převést na třetí osobu. Zákonné předkupní právo se užilo u úplatných převodů s výjimkou dispozic ve prospěch osob blízkých. Nový občanský zákoník však v rámci usnadnění a zrychlení nakládání se spoluvlastnickým podílem zákonné předkupní právo zrušil. Spoluvlastníci tak od 1.ledna 2015 definitivně ztratili právo přednostního odkupu spoluvlastnického podílu a tím i možnost ovlivnit, kdo bude dalším spoluvlastníkem, kdo se bude podílet na rozhodování o nakládání se společnou věcí, jakož i úhradě nákladů se správou věci spojených. K zamezení negativních důsledků spojených se zánikem zákonného předkupního práva mohou však spoluvlastníci využít úpravy předkupního práva smluvního, které je způsobilé plně nahradit dosavadní právní úpravu, popř. přizpůsobit podmínky uplatnění předkupního práva více potřebám a okolnostem konkrétního spoluvlastnického vztahu.

  • Kontaktní informace

    Mgr. Pavlína Rybičková, advokát
    Ulrichovo náměstí 762/6
    500 02 Hradec Králové

    Tel: +420 778 020 534
    E-mail: advokat@akrybickova.cz

    IČ: 01162993
    DIČ: CZ8458155420
    Facebook Pagelike Widget
    © 2018 Advokátní kancelář Mgr. Pavlína Rybičková | Vyrobilo studio  
    Formedia.cz