Arbeits – und Insolvenzrecht

Pochybnosti o (ne)podjatosti insolvenčního správce zvoleného majoritním věřitelem

Zákon č. 182/2006 Sb., insolveční zákon, zakotvuje v § 29 právo věřitelů se na první schůzi věřitelů, která následuje po přezkumném jednání, usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují insolvenčního správce nového. Jelikož je pro přijetí takového rozhodnutí zapotřebí hlasů nejméně poloviny všech přihlášených věřitelů (počítané podle výše pohledávek), mohou věřitelé s pohledávkami přesahujícími tuto 50 % hranici v podstatě bez souhlasu ostatních věřitelů určit nového insolvenčního správce k řešení úpadku dlužníka. Není jistě nutné poznamenávat, že takovým novým správcem je zpravidla osoba majoritnímu věřiteli známá, což vytváří prostor pro spekulace a pochybnosti o (ne)podjatosti nově ustanoveného správce. Uvedenou problematikou se zabýval Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí 29 NSCR 110/2014, 29 NSČR 80/2015, ze dne 31. 8. 2015, kdy vyslovil, že je nezbytné respektovat, že si věřitelé zvolí jako nového insolvenčního správce osobu, která je jim známa jako natolik zdatná, že bude zárukou pro naplnění účelu a zásad insolvenčního řízení a pro řádný výkon funkce insolvenčního správce. Ani okolnost, že stejní věřitelé opakovaně v různých insolvenčních řízeních postupem podle ustanovení § 29 insolvenčního zákona ustanovují novým insolvenčním správcem stejnou osobu, není důvodem, který by mohl vést k pochybnostem o nepodjatosti takového insolvenčního správce. Pochybnost by však mohla být shledána v případě, kdyby vyšlo najevo, že věřiteli ustanovený insolvenční správce tyto věřitele v jiných insolvenčních řízeních v rozporu se zásadami insolvenčního řízení zvýhodňuje.

ESLP: Právo zaměstnavatele číst soukromé zprávy zaměstnanců

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal dne 12. 1. 2016 rozhodnutí č. 61496/08 ve věci Barbulescu versus Rumunsko týkající se výpovědi dané zaměstnanci pracujícímu pro soukromou společnost v důsledku užívání internetu během pracovní doby pro soukromé účely. ESLP uzavřel, že výpověď daná zaměstnanci byla důvodná a že zaměstnavatel měl v rámci kontroly plnění pracovních povinností zaměstnance právo číst jeho soukromá sdělení zasílaná v pracovní době prostřednictvím chatovacího softwaru Yahoo Messenger. ESLP však upozornil na to, že je vždy nezbytné ochránit zaměstnance před svévolným špehováním zaměstnavatele a jasně definovat, jaké informace může zaměstnavatel získávat a jakým způsobem. Pokud však zaměstnavatel věděl, že pracovník službu Yahoo Messenger používá pro soukromé i pracovní účely a předpokládal, že vstupuje na pracovní účet, nebylo bezdůvodné, že zaměstnavatel chtěl ověřit, zda zaměstnanec v pracovní době pracuje na dokončení svých profesních úkolů. Zaměstnavatel tak postupoval v rámci svých disciplinárních pravomocí a jeho postup je proto s přihlédnutím k okolnostem zákonný.

Zákaz výpovědi nájemní smlouvy dlužníka v insolvenci

Pronajímatel, který uzavřel nájemní smlouvu s nájemcem, jehož úpadek byl zjištěn v insolvenčním řízení (dlužník), nemůže dle ustanovení § 257 insolvenčního zákona po rozhodnutí o úpadku dlužníka vypovědět dlužníkovi uzavřenou nájemní smlouvu nebo od ní odstoupit, pokud by důvodem takového ukončení nájemního vztahu mělo být prodlení dlužníka (nájemce) s placením nájemného nebo jiné úhrady, ke kterému došlo ještě před rozhodnutím o úpadku dlužníka. Rovněž je vyloučeno po zjištění dlužníkova úpadku nájemní smlouvu dlužníkovi vypovědět nebo od ní odstoupit z důvodu, že se zhoršila majetková situace dlužníka. Výpověď či odstoupení z uvedených důvodů by byly neplatným právním jednáním pronajímatele. Důvodem ukončení nájemního vztahu však mohou být jiné skutečnosti předpokládané zákonem (§ 2288 NOZ). Zákaz výpovědi nájemní smlouvy a odstoupení se uplatní rovněž v případě podnájemních vztahů mezi nájemcem a podnájemcem (dlužníkem).

Oddlužení podnikatelů

Dne 1.1.2014 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona, která zásadním způsobem pozměnila okruh osob oprávněných k podání návrhu na povolení oddlužení (osobní bankrot). Podat návrh na povolení oddlužení mohou nově všechny fyzické osoby, které nemají dluhy z podnikání. Přestává být tak rozhodné, zda je dlužník podnikatelem či nikoliv, roli hraje pouze skutečnost, že tato osoba nemá závazky z podnikání. Zákonodárce ve snaze umožnit oddlužení co nejširšímu okruhu osob umožňuje za určitých podmínek zhojit nedostatek spočívající v existenci dluhů z podnikání, a to tak, že oddlužení insolvenční soud povolí, pokud s oddlužením vysloví souhlas věřitel, o jehož pohledávku se jedná, nebo jedná-li se o pohledávku zajištěného věřitele nebo o pohledávku, která zůstala neuspokojena po skončení již dříve proběhlého insolvenčního řízení. Za uvedených podmínek je oddlužení (osobní bankrot) dostupný rovněž podnikatelům s podnikatelskými závazky.

Maření exekučního řízení insolvenčními návrhy dlužníka

Dlužníci v posledních letech často ztěžovali vymahatelnost pohledávek věřitelů v exekučním řízení a v řízení o výkon rozhodnutí podáváním nedůvodných insolvenčních návrhů, jejichž jediným cílem bylo oddálení či zmaření exekuce. Podle § 109 insolvenčního zákona může být po zahájení insolvenčního řízení exekuce nařízena, nemůže být však provedena. Nelze tak například provést plánovanou dražbu nemovitosti dlužníka. Reakcí na zmíněné zneužívání práva dlužníků byla novela insolvenčního zákona, která s účinností od 1.11.2012 zásadně změnila § 82 zákona. Insolvenční soudy dostaly novelizací § 82, odst. 2, písm. b) pravomoc omezit předběžným opatřením účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a zakazující provedení exekuce či výkonu rozhodnutí, jsou-li k tomu dány důvody hodné zvláštního zřetele a neodporuje-li takový postup společnému zájmu věřitelů. Soud tak může i přes účinky zahájení insolvenčního řízení rozhodnout předběžným opatřením, že probíhající insolvenční řízení výkonu rozhodnutí ani exekuci nebrání.

  • Kontaktní informace

    Mgr. Pavlína Rybičková, advokát
    Ulrichovo náměstí 762/6
    500 02 Hradec Králové

    Tel: +420 778 020 534
    E-mail: advokat@akrybickova.cz

    IČ: 01162993
    DIČ: CZ8458155420
    Facebook Pagelike Widget
    © 2018 Advokátní kancelář Mgr. Pavlína Rybičková | Vyrobilo studio  
    Formedia.cz