Zásadní rozhodnutí pro územně samosprávné celky, jakož i pro orgány státní správy a jiné správní úřady představuje nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. I.ÚS 2310/13, ze dne 13. 3. 2014. Ústavní soud v tomto nálezu vyslovil, že pokud účastník řízení (zde obec) zaměstnává pracovníky s vysokoškolským právním vzděláním, lze mít za to, že tito zaměstnanci by měli být schopni řešit právní záležitosti týkající se činnosti obce, včetně jejího zastupování před soudem. Výdaje související se zastupováním advokátem namísto vlastních zaměstnanců nejsou účelně vynaloženými náklady a nelze spravedlivě požadovat jejich náhradu v soudním řízení. K tomuto však Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí 25 Cdo 644/2014, ze dne 23. 4. 2014, doplnil, že v případě soukromého subjektu není k takto restriktivnímu výkladu obecně důvod, a to ani tehdy, jde-li o pojišťovnu, která skutečně může odborným aparátem s právnickým vzděláním disponovat. Zastupování soukromých subjektů advokátem je tak vždy účelné, ledaže by se jednalo o zjevný případ zneužití práva na zastoupení advokátem v soudním řízení.