NOZ: Zánik předkupního práva spoluvlastníků

Spoluvlastnické vztahy byly po dlouhá léta neodmyslitelně spojeny se zákonným předkupním právem, které zavazovalo každého ze spoluvlastníků, rozhodl-li se svůj spoluvlastnický podíl zcizit, tento nabídnout ostatním spoluvlastníkům k odkupu. Teprve za situace, pokud oslovení spoluvlastníci svého předkupního práva nevyužili, mohl spoluvlastník podíl převést na třetí osobu. Zákonné předkupní právo se užilo u úplatných převodů s výjimkou dispozic ve prospěch osob blízkých. Nový občanský zákoník však v rámci usnadnění a zrychlení nakládání se spoluvlastnickým podílem zákonné předkupní právo zrušil. Spoluvlastníci tak od 1.ledna 2015 definitivně ztratili právo přednostního odkupu spoluvlastnického podílu a tím i možnost ovlivnit, kdo bude dalším spoluvlastníkem, kdo se bude podílet na rozhodování o nakládání se společnou věcí, jakož i úhradě nákladů se správou věci spojených. K zamezení negativních důsledků spojených se zánikem zákonného předkupního práva mohou však spoluvlastníci využít úpravy předkupního práva smluvního, které je způsobilé plně nahradit dosavadní právní úpravu, popř. přizpůsobit podmínky uplatnění předkupního práva více potřebám a okolnostem konkrétního spoluvlastnického vztahu.

NOZ: Rozvolnění požadavků na plnou moc

Ustanovení § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zakotvilo s účinností od 1.1.2014 do české právní úpravy požadavek, aby plná moc vždy zachovávala formu právního jednání, k němuž je udělena. Plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, by tak zásadně měla být udělena ve formě notářského zápisu. Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 27.listopadu 2014, sp.zn. 29 Cdo 3919/2014 dovodil, že nedodržení formy plné moci nevede bez dalšího k její neplatnosti ani neplatnosti právního jednání učiněného na jejím základě, důležité je, vyžaduje-li neplatnost takového právního jednání smysl a účel zákona. Je-li pro právní jednání vyžadována forma notářského zápisu, je dle Nejvyššího soudu ČR smyslem a účelem požadavku § 441 odst. 2 zabezpečit ověření totožnosti zmocnitele a současně zajistit, aby plná moc byla udělena k zamýšlenému právnímu jednání. Není-li tedy pochyb o totožnosti zmocnitele, tj. je-li zcela zjevné, kdo udělil plnou moc, není plná moc neplatná jen proto, že nebyla udělena ve formě notářského zápisu. V praxi to znamená, že i tehdy, je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen.

Snížení limitu pro hotovostní platby

Novelou zákona č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti, došlo s účinností od 1.12.2014 ke snížení limitu pro hotovostní platby z částky 350.000,-Kč na částku 270.000,-Kč. Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 270.000,-Kč je tak povinen provést platbu bezhotovostně. Poruší-li fyzická osoba tento zákonný požadavek, dopouští se přestupku s možností uložení pokuty až do výše 500.000,-Kč. Stejná sankce bude uložena fyzické osobě, která příjme hotovostní platbu přesahující zákonem stanovený limit.

Amortizace při náhradě škody na havarovaném vozidle

Skoro již pravidlem se stává, že pojišťovny snižují vyplácené pojistné plnění (náhradu škody) o hodnotu nových dílů, kterými bylo opraveno havarované vozidlo účastníka dopravní nehody s odůvodněním, že provedenou opravou novými díly došlo ke zhodnocení technického stavu vozidla o cenu těchto dílů. Ústavní soud České republiky v nálezu I. ÚS 1902/13 ze dne 11.6.2014 označil takový postup za nesprávný, neboť přinejmenším zcela ignoruje všeobecně známou skutečnost, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší, než cena stejně technicky vybaveného vozidla, které dosud havarováno nebylo. Nelze rovněž odhlédnout od toho, že poškozenému je ono tzv. zhodnocení vozidla protiprávním jednáním v podstatě vnuceno. Pokud opravu vozidla nelze provést úsporněji a tato směřuje jen k odstranění následků škodné události, nejeví se Ústavnímu soudu spravedlivé, aby byli poškození pravidelně nuceni doplácet na zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky namísto aby tyto byly hrazeny z pojištění. Uhrazení celé ceny účelně provedené opravy směřující k odstranění následků škodné události, byť i za použití nových dílů, by tudíž mělo být samozřejmostí.

Dohoda mezi věřitelem a dlužníkem může být překážkou výkonu rozhodnutí (exekuce)

Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 4289/2013 ze dne 18. března 2014 vyslovil, že pokud je mezi věřitelem a dlužníkem uzavřena dohoda o tom, že věřitel své právo nebude vymáhat nebo že se jej vzdává, není důvod, aby taková dohoda nebyla respektována. Podá-li tedy věřitel i přes dohodu stran návrh na výkon rozhodnutí (exekuce), je dle Nejvyššího soudu ČR přiměřené, aby byl výkon rozhodnutí zastaven dle § 268 odst. 1, písm. h) občanského soudního řádu. Stejně tak je nutné výkon rozhodnutí (exekuci) zastavit v případech, kdy se věřitel zaváže před zahájením vykonávacího řízení dlužníka vyrozumět o svém záměru zahájit výkon rozhodnutí (exekuci) či projednat s ním důvody nesplnění jeho povinností, a následně tak neučiní. Uzavřená dohoda mezi věřitelem a dlužníkem představuje totiž překážku pro provedení výkonu rozhodnutí (exekuce).

  • Kontaktní informace

    Mgr. Pavlína Rybičková, advokát
    Ulrichovo náměstí 762/6
    500 02 Hradec Králové

    Tel: +420 778 020 534
    E-mail: advokat@akrybickova.cz

    IČ: 01162993
    DIČ: CZ8458155420
    Facebook Pagelike Widget
    © 2018 Advokátní kancelář Mgr. Pavlína Rybičková | Vyrobilo studio  
    Formedia.cz