Rozsudkem ze dne 24.6.2015, sp.zn. 29 Cdo 1962/2013 potvrdil Nejvyšší soud ČR závěry obsažené již ve Stanovisku občanskoprávního kolegia bývalého Nejvyššího soudu ČSR z 11. listopadu 1986, Cpj 44/86, jakož i ve svých předchozích rozhodnutích, týkající se vymezení předmětu soudního smíru ve smyslu § 99 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Obsahem soudního smíru je dohoda účastníků, kterou se upravují jejich hmotněprávní vztahy. Ze soudního smíru musí být vždy patrno, jak byly mezi účastníky vypořádány nároky, které byly předmětem soudního řízení. Není však vyloučeno, aby účastníci učinili předmětem soudního smíru i vztahy jiné, než které představují předmět soudního řízení, pokud to jejich povaha připouští. Jestliže tak soudní smír svým obsahem upravuje i další hmotněprávní vztahy účastníků nad rámec předmětu probíhajícího soudního řízení, jedná se o smír přípustný.